Magazín Eiffel Optic

Ať povstane Werwolf!

Ať povstane Werwolf!

Naháněli strach, i když o nich nikdo pořádně nevěděl. Jejich teritoriem byl les. Jejich heslo „Kdo nespolupracuje, jde proti nám“ se velmi často projevovalo na všech jejich činnostech.

Werwolfové, němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost ke konci druhé světové války a bezprostředně po ní. Označení werwolf, v překladu vlkodlak je odvozeno od mystického zjevení, bytosti, která je napůl člověk a napůl vlk, šelma, která se živí lidskou krví.

Již v počátcích neúspěšných tažení německé armády na východní frontě, si řada vedoucích nacistických pohlavárů a důstojníků pokládala otázku, zda v případě nepříznivého vývoje druhé světové války či dokonce v případě porážky Německa, mají vzniknout záškodnická nebo partizánská hnutí, která budou bojovat proti nepříteli.

wer9V průběhu války bylo zpracovány varianty pro případný odboj, jedna z těchto variant byla vypracována pracovníkem zpravodajského oddělení Reinhardem Genhlenem a poté Heinrichem Himmlerem. Válečné neúspěchy nacistického Německa přiměly na přelomu roku 1944 vojenské činitele, aby v této záležitosti začali urychleně s výcvikem a s organizačním a materiálovým zabezpečením pro záškodnické skupiny. Na podzim téhož roku se rozběhla akce pod krycím označením „W“. Začalo se s vybíráním vhodných dobrovolníků, kteří byli školeni pro vedení partyzánské války. Školení probíhalo v předních výcvikových centrech německých vojenských a bezpečnostních složek.

Jedním z vysokých školících důstojníků, který vyvolával hrůzu i u německých důstojníků byl nechvalně proslulý důstojník SS Otto Skorzeny, který byl označován za nejnebezpečnějšího muže Evropy. Otto Skorzeny učil werwolfy záškodnické činnosti na zámku Friedenthal, který se nachází u Berlína. Absolventi se učili střílet, tiše zabíjet, šifrovat, sbírat zpravodajské informace, ničit mosty, budovy a železniční tratě. Werwolfové byli, také školeni v důmyslném systému stopařských značek, které je měly v lesním terénu dovést k jejich skrýším a zásobám.

 

hitlerjugend108_v-contentgrossBojová aktivita werwolfů byla různorodá, rozdílná byla zejména ve vztahu k postupujícím spojeneckým jednotkám. Na západě se jednotky rozpadly a zbývající bojovníci byly brzy odhaleni (zejména na udání sousedů a polesných), zatímco na východě byla jejich činnost daleko výraznější, protože zde, se nemohli Němci smířit s tím, že jsou poraženi od „slovanských podlidí“.

Jedinou větší akcí werwolfů na západě byla „Operace Karneval“ při které byl zavražděn první demokraticky zvolený starosta Cách, Franz Oppenhoff.

V květnu roku 1945, tedy v samém závěru války, vydal velkoadmirál Dönitz rozkaz, v němž nařizuje všem werwolfům na západě složit své zbraně, z důvodu „že to poškozuje náš národ“, nicméně o konci činnosti werwolfů na východě se nezmínil.

V lednu roku 1945 se v „hlavním městě“ werwolfů, které bylo v Ústí nad Labem, konala schůzka vybraných hodnostářů Sudetské župy, která se zabývala působením této organizace v českém pohraničí.

Po ukončení bojů druhé světové války docházelo ke střetům s československou armádou, která obsazovala pohraničí. Menší vojenské jednotky byly napadány neočekávanou střelbou ze zálohy, která trvala vždy jen pár sekund, docházelo k teroristickým pumovým útokům a k odstřelování důstojníků československé armády.

hitler-with-german-officers-at-werwolfWerwolfové, také prováděli útoky proti českým civilistům, kteří byli před válkou vyhnáni a vraceli se zpět do svých zničených domovů. Werwolfové zabíjeli i německé antinacisty a to zvlášť krutým způsobem. Dokonce ještě v roce 1946 docházelo k vraždám československých policistů a Československo se tak stalo zemí, kde teroristická činnost werwolfů po skončení války byla nejvyšší.

Werwolfové se tak stali opravdovým postrachem, který by se dal možná srovnat s nynějšími teroristickými útoky islámského státu. V nočních hodinách přepadávali osoby s antifašistickým smýšlením, udávali špatný směr cizím vojákům, sabotovali opravená vlaková spojení. Slitování neměli ani s lidmi, kteří dezertovali či začali spolupracovat s nepřáteli, k těmto lidem se chovali zvlášť surově a jejich smrt byla z pravidla značně bolestivá a krutá.

Werwolfové však, také pomáhali německému civilnímu obyvatelstvu a to ve všech směrech. Rozdělovali se o zásoby jídla, pomáhali s přechodem přes hranice, dokonce je i doložen případ kdy skupinka werwolfů doslova eskortovala německou matku s dcerami do bezpečí, před ruskými vojáky. Německou matku s dcerami poté převedla přes hranice do relativního bezpečí, které představovala nemocnice, která byla pod kontrolou spojenců. Poté se werwolfové opět vydali do svého teritoria, kterým byl les. Werwolfové do poslední chvíle věřili tomu, že všechno je pouze součást plánu a nepřátelé budou zastavení super tajnými zbraněmi, které se mají nacházet v laboratořích pod Berlínem.

Kniha se naprosto fascinujícím způsobem věnuje fenoménu Werwolfů, pokud tedy chcete vědět více o těchto záškodnících, tak neváhejte a knihu si pořiďte.

 

Knihu zakoupíte zde

Sdílet příspěvek

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*



*




Eshop Eiffel Optic


Top