Magazín Eiffel Optic

Samopaly – Ian V. Hogg

Samopaly – Ian V. Hogg

1074635950Znamenaly obrat ve způsobu vedení války a v samotném průběhu boje. Za svou existenci byly použity při mnoha střetech na všech možných frontách a bojujících stranách. Zachránily, ale zároveň i sebraly mnoho lidských životů. Samopaly, pro některé vynález samotného Ďábla pro jiné symbol míru a naděje. Samopaly, ruční samočinné zbraně, střílející z pravidla dávkou a užívající pistolové náboje, nejčastěji ráže 9mm.

Již v průběhu první světové války byly vzneseny požadavky na zvýšení palebné síly a samotné efektivity pěchoty. V zákopech a při výpadech malých útočných skupin se objevila potřeba lehké zbraně, která bude zaručovat potřebnou mobilitu, ale zároveň s patřičnou hustotou palby a dobrou kadencí, navíc musí být ovladatelná pouze jedním mužem. Z počátku byl tento požadavek brán jako výmysl budoucnosti a někteří říkali, že je to nemožné. Nicméně se ukázalo, že to možné je, tedy za použitá nových rychlopalných automatických zbraní. Dříve byly základním druhem automatické palné zbraně pouze kulomety. Kulomety však vyžadovaly z pravidla dva muže a nedalo se s nimi efektivně střílet za pohybu anebo pouze z ruky. Opakovací pušky měly sice možnost určité střelby v pohybu a z ruky, ale byly omezeny velkými rozměry, nízkou zásobou střeliva, ale také pomalou rychlostí střelby, která je důležitá zejména při krátkých vzdálenostech a při odrážení útoku.

1278134-mp18-1Samopaly v porovnání s opakovacími puškami měly vyšší rychlost střelby, ale značně zaostávaly v dostřelu, průbojnosti a určité přesnosti střelby. Z toho důvody nemohly zcela nahradit pušky a sloužily zejména jako podpora pěchoty pro boj z blízka a v uzavřených prostorech, tam odváděly vynikající práci. Samopaly proto měla být vyzbrojena pouze část pěchoty a část pěchoty opakovacími puškami, různé skupiny pak měly být kombinovány půl na půl.

První prototyp samopalu byl zkonstruován Italem Abielem Ravellim a nesl název Villar-Perosa M1915. Původně byl určen pro potřeby letectva. Jednalo se o dva kulomety, které byly spony do páru a střílely pistolové náboje. Dva schránkové zásobníky byly na 25 nábojů ráže 9 mm a byly nasazovány ze shora. I když tento první samopal měl řadu nedostatků, tak se ho Italská armáda rozhodla zavést do výzbroje. V Rakousko-Uhersku byl koncem války kopírován jako Sturmpistole M 18. Mnohými historiky jsou tyto dva modely označovány za první vlaštovky v průlomu konstrukce samopalů.

stalingrad-mp40Roku 1918 se v Německu objevuje samopal Bergmann MP 18/I. Tento samopal byl konstrukčně velice zdařilý a prakticky oproti předešlým samopalům bezchybný, nebyl však testován v bojových podmínkách.

Ke značnému rozšíření samopalů dochází v průběhu druhé světové války. Zbraně zavedené před válkou byly většinou značně výrobně složité a nákladné, a tak v průběhu války vznikaly nové, jednodušší vzory produkované v masovém měřítku. Zejména v Rudé armádě byly tvářeny speciální jednotky samopalníku, které byly vyzbrojeny pouze samopaly. Nutno dodat, že zkušení samopalníci dokázali zasáhnout cíle i na velmi dlouhé vzdálenosti, rovnající se průměrnému zásahu s automatickou puškou. Samopaly se stávají velmi oblíbeným a široce používaným typem zbraně pro svou kompaktnost, mobilitu a pro značně vysokou rychlost střelby. Rovněž mají snadnou a jednoduchou obsluhu.

 

Samopal ušel od svého vývoje dlouho cestu. I v dnešní době, kdy dominují spíše útočné pušky, zastává samopal své místo ve standartní výzbroji speciálních komand a policejních sborů po celém světe. Více informací najdete v knize Samopaly, kterou napsal Ian V. Hogg.

 

 

 

Knihu můžete zakoupit zde

 

Sdílet příspěvek

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*



*




Eshop Eiffel Optic


Top